0
0

Praktické využití přirozené dynamiky včelího díla při potlačování chorob a parazitóz včel a včelího plodu.Uplynulo již několik měsíců od publikování našeho zásadního článku, shrnujícího nové poznatky na poli výzkumu reprodukčních mechanizmů eusociálního hmyzu, zejména včely medonosné a jejich praktického využití formou protirojových opatření. Zmíněný článek byl publikován v příloze Včelařství 10/2007.

7 thoughts on “Praktické využitie prirodzenej dynamiky včelieho diela pri potláčaní chorôb(1)”
  1. Vážení včelaři, všechny vás zdravím a rád bych uvedl pár věcí na pravou míru. Předně výslovně neuvádíme, že má barva plástů přímou souvislost s barvou medu. Věřte že já med z díla panenského od medu z díla tmavého nepoznám. To ale neznamená, že si za uvedeným nestojím! Je obecně známo, že med z díla panenského dokáží někteří lidé odlišit chuťově od medu z díla tmavého. Proto je produkce medu ve světlém díle vysloveně žádoucí-o tom ale tento článek není. Je o tom, že volně žijící včelstva prokazatelně přežívají mnoho let bez léčby a neumírají na varroázu. Ta chovaná ano. Také netrpí morem-což dokumentuji odkazem na článek MVDr. Hovorky, který se opírá o zahraniční výzkumy toto potvrzující. Náš článek berte jako zamyšlení nad tím, proč v jedné krajině, s jedním druhem hostitele (včela medonosná) a těmi samými parazity a nemocemi volně žijící včely pežívají lépe, než ty chované. Přitom víme, že to s genetikou nesouvisí, protože se obě populace (chovaná a volně žijící) kříží. Sdílejí tedy totožné geny. Netvrdíme, že máme recept na rozum. Tvrdíme však, že je nesmyslné nezkoumat možnost že pravdu máme. Ta je totiž vysoce pravděpodobná. I v zahraničí se včely s morem léčí převodem na dílo panenské. Tedy tím, co volně žijící včely v přírodě samy v zimě činí. Tento článek není celý-proto je brzy ho soudit. Pan redaktor ho zveřejní po částech a pak Vám rád odpovím na vše. Přítel Turčáni tedy nemusí být rozezlen-ještě dostane šanci se naštvat. Ale také se zamyslet, jak by on sám uvedené paradoxy vysvětlil. Veteinární škola v Brně dle mých známých veterinářů učí již roky, že volně žijící včely morem netrpí- tedy ve shodě s MVDr. Hovorkou a zahraničními výzkumy. O tomto fenoménu uvažujme. S přáním všeho dobrého také jménem spoluautorů R.Linhart

  2. Zacitujem z odb. včel. prekladov , sice starých /2/1980/, ale niečo z toho hadam platí aj dnes. Autorom je R.S.WEAVER predseda ekonomickej komisie Apimondie USA:

    ” Počas mojich ciest ma vždy prekvapovalo, ked sa hovorilo o nutnosti nahradzovať každý tretí rok staré plasty novými vkladaním medzistien. Nikde som v USA o niečom podobnom nepočul, a domnievam sa že to nie je ani nevyhnutné ani ekonomické. Sme spokojní so starými plastami tmavej farby, mame radi tiež plasty s trubčinou. ”

    Ďalej píše:

    “V našich včelstvach máme plasty štydsať rokov staré, a nepozorovali sme žiadné negatívne účinky na včelstva alebo ich produkciu.”

    V článku sa ďalej píše že autor je jednym z najúspešnejšich chovatelov matiek v USA./ ročne 10 až 20 000 matiek/ Len trubčich včelstiev chova 400 atď. atď.

    Tych 40 rokov sa mi zdá trochu pritiahnuté za vlasy ale tak to tam stoji.

  3. Prepáčte, niekde som “stratil” prvé tri odstavce s protiargumentami, asi som ich nevedomky vymazal. Pokúsim sa ich dopísať, ale už “nemám” dosť síl. Som naštvaný.

  4. Ďalej uvádzajú, že včelári nevedomky nútia včely ukladať nektár do nevyčistených buniek od exkrementov lariev, ukladať med! a dávajú otázku, ako môže vyzerať takýto med chuťove a vzhľadom.
    To je ale totálna deziformácia, pretože včely sú tak čistotné, že prípadné exkrementy vynesú z úľa a včely každú ! bunku pre uloženie medu a pred položením vajíčka dokonale potrú a vyleštia steny bunky propolisom!

    Ja samozrejme dbám o pravidelnú výmenu diela vkladaním každým rokom 10 Ms, ale stane sa, že v medníku sa predsa len objaví aj tmavší plást. No nikdy som nenašiel prifarbený agátový med v tmavších plástoch exkrementami a košieľkami ako to tvrdí autor. Stáva sa to len vtedy, keď do agátového nektáru, včely primiešajú nektár z iného zdroja.

  5. Čo sa týka divých príbitkov na včelnici, osobne som zástanca že taketo dielo je viac nositeľom chorôb ako klasické včelstvo a to z toho dôvodu že ja obmienam dielo v úľoch, kdež to divé včelstvo namá vymenitelné dielo a aj tažko by sa pozorovalo, lebo je nerozoberatelné.

Pridaj komentár

Vaša e-mailová adresa nebude zverejnená. Vyžadované polia sú označené *

*

code

error: Obsah je nedostupný !!!